Kde se vzaly názvy měsíců

Všimli jste si někdy, že v různých jazycích mají měsíce v roce hodně podobné názvy? Například leden je slovensky január, anglicky January, rusky январь, portugalsky janeiro, španělsky enero a tak dále. Všechny tyhle jazyky totiž používají označení měsíců se stejnou etymologií, pocházejí už z antiky a jsou to různé obměny latinských názvů. Oproti tomu v češtině používáme názvy měsíců, které jsou docela unikátní. Pojďme se tedy podívat, odkud se vzaly názvy měsíců v češtině a jak to bylo s tou latinou, ze které vychází spousta jiných jazyků.

Leden (január/January)

Název měsíce ledna je jednoduše odvozený od ledu. Je zajímavé, že slovo led je všeslovanské (různé jeho varianty se objevují napříč slovanskými jazyky jen s malými hláskovými obměnami), ale objevuje se také v baltských jazycích.

Označení pro leden ve latině (ze které je převzaly výše zmíněné jazyky) bylo odvozené od boha Jana (první pád Janus, nebo přesněji Ianus), což byl bůh dveří, bran a začátků. Není proto divu, že je po něm pojmenovaný první měsíc v roce.

Únor (február/ February)

Opět je tento název odvozený od ledu, tentokrát od ledu, který se noří do vody.

Slovenský február vychází původně z antické římské slavnosti Februalia. Ta se konala právě v únoru a přinášela očistu po celém roce. Původně totiž podle římského kalendáře rok začínal březnem, únor byl tak poslední měsíc v roce.

Březen (marec/March)

Název tohoto měsíce je v češtině odvozený buď od slova bříza, které v tomto měsíci raší, anebo od slova březí, protože v téhle době samice zvířat často čekají mláďata. Zajímavé je, že podobné označení se objevovalo i ve staroslověnštině, tam ale slovo brězьnъ znamenalo čtvrtý měsíc, tedy duben.

Měsíc, kterým začínal římský nový rok, byl pojmenovaný podle boha Marta (první pád Mars). Mars patřil hned po Iovovi (první pád Jupiter, latinsky Iuppiter) nejspíš nejuctívanější římský bůh a byl bohem války, ale také zemědělství. V březnu se konalo nejvíce slavností na jeho počest, protože právě tehdy začínala vojenská i zemědělská sezóna.

Duben (apríl/April)

Opět je to měsíc, který má svůj název odvozený od stromů, tentokrát od dubů.

Původ názvu měsíce aprilis není úplně jasný. Podle jedné teorie je odvozený od latinského slovesa aperire, což znamená otevřít. Mělo by to nejspíš odkazovat na otevírání květů. Podle jiné teorie je název odvozený od bohyně lásky Afrodity (řecky Aphrodite, od toho aphrilis).

Květen (máj/May)

Je to měsíc, kdy všechno kvete, proto se mu říká květen. Zajímavé je, že v ukrajinštině název kвітень (kviteň) označuje měsíc duben.

Další měsíc, další bohyně. Tentokrát dala tomuto měsíci jméno bohyně růstu a síly (a přeneseně také jara) Maia.

Červen (jún/June)

Červen je odvozený buď od červů, nebo od červené barvy. Červená barva je ale přeci jen pravděpodobnější, má totiž odkazovat na červené dozrávající plody. Názvy červen a červenec mají nejspíš stejný původ a ve staré češtině se různě zaměňovaly.

Měsíc jún byl v latině pojmenovaný podle bohyně Iuno, což byla ochránkyně státu a manželství. Taky to byla manželka Iova a společně vládli všem bohům (v řeckém panteonu jim odpovídají Héra a Zeus).

Červenec (júl/July)

Jak jsem psal výše, červenec má stejný původ jako červen. Pravděpodobně jsou oba odvozené od červené barvy. Ve staré češtině se pro červenec někdy používalo označení druhý červen (přesněji črven druhý – ano, původně to nebyl červen, ale črven).

Latinský název pro červenec, tedy iūlius, byl určen římským senátem na počest Julia Caesara. Někteří se mylně domnívají, že dva letní měsíce pojmenované podle římských osobností byly do kalendáře přidané později. Ve skutečnosti však tyto měsíce existovaly, nebyly tak do kalendáře přidané, ale byly jen přejmenované. Původní označení pro tento měsíc bylo quintilis. Tento název byl odvozený od latinské řadové číslovky quintus, tedy pátý, protože červenec byl původně pátý měsíc v roce (už jsem zmiňoval, že původně rok začínal březnem).

Srpen (august/August)

Tento měsíc je spojovaný s dobou sklizně. Během ní se používaly srpy, od kterých pak srpen dostal své pojmenování.

Tohle je druhý z dvojice měsíců pojmenovaných podle římských osobností. Srpen, latinsky augustus, byl pojmenovaný podle prvního římského císaře Oktaviána Augusta. Nebo abych byl přesnější, Augustus původně nebylo jeho jméno, ale přídomek, znamenalo to vznešený. Označení augustus se později začalo používat v Římě jako titul císaře. Původně se tento měsíc jmenoval sextilis, což je odvozené od číslovky sextus, tedy šestý.

Září (september/September)

Název měsíce září je odvozený od říje, tedy páření zvířat, v tomto případě hlavně jelenů. Září vzniklo zkrácením spojení za říje. Někdy je název mylně odvozovaný od slova zářit.

Odteď až do konce roku jsou všechny názvy měsíců odvozené od latinských řadových číslovek.              V případě měsíce září (slovensky september) je to od číslovky septem, tedy sedm.

Říjen (október/October)

Říjen je podobně jako září odvozený od říje.

V latině byl october odvozený od číslovky octo, tedy osm.

Listopad (november/November)

Zase je to jednoduché, v listopadu padá listí, proto mu říkáme listopad.

Latinsky je to november, což je odvozené od číslovky novem, v překladu devět.

Prosinec (december/December)

Původ prosince není úplně jistý. Podle jednoho výkladu je název odvozený od praslovanského slovesa *prosinǫti (problesknout), které vychází ze slovesa *sinǫti (svítit, blýskat se). Pojmenování mělo vzniknout podle toho, že slunce jen probleskuje mezi mraky. Podle jiného výkladu je název odvozený od slova siný (modravý, šedivý). Za pravděpodobnější je ale považovaný první výklad kvůli předponě pro-. Někdy se objevuje také spojení se zimními zabijačkami, podle tohoto výkladu by název měl být spíše prasinec. Tento výklad je ale obvykle považovaný jen za lidovou etymologii.

A v latině opět dala měsíci název číslovka, konkrétně decem, což znamená deset.